RádioZóna
Všechny zprávy
Redakce 5. srpna 2026, 20:09 · vambi

Století v éteru: Kompletní historie československého a českého rozhlasu

Rozhlasové vysílání na našem území není jen pouhým příběhem technologického pokroku. Je to zrcadlo moderních dějin – rozhlas u nás fungoval jako nositel osvěty, mocný nástroj propagandy, odvážná zbraň v boji za svobodu a posléze jako symbol nespoutané svobody devadesátých let. Československo se v roce 1923 stalo po Velké Británii teprve druhou evropskou zemí, která zahájila pravidelné rozhlasové vysílání. Pojďme si projít tuto fascinující cestu od prvního pípnutí až po současný digitální boom.

1. Zrození fenoménu: Stan ze Kbel a vzestup Radiojournalu (1923–1938)

Příběh československého rozhlasu nezačal v nablýskaných studiích, ale ve vypůjčeném plátěném skautském stanu na letišti v pražských Kbelích. Odtud se 18. května 1923 ve 20:15 ozvalo historicky první pravidelné vysílání společnosti Radiojournal, za kterým stáli průkopníci Eduard Svoboda, Miloš Čtrnáctý a podnikatel Ladislav Šourek. První program tvořilo pouze krátké ohlášení a koncert.

Koncesionářské poplatky byly zprvu vysoké a poslech na "krystalky" vyžadoval sluchátka. Zájem veřejnosti však brzy explodoval. V roce 1925 vstoupil do Radiojournalu stát jako většinový vlastník. Ve třicátých letech se rozhlas přestěhoval do moderní funkcionalistické budovy na tehdejší Fochově (dnes Vinohradské) třídě, která je jeho domovem dodnes. Éterem zněly zprávy, první sportovní reportáže legendárního Josefa Laufera i projevy T. G. Masaryka. Z rádia se stalo první skutečně masové médium.
2. Doba temna a krev na Vinohradské třídě (1939–1945)

S příchodem nacistické okupace v březnu 1939 byl rozhlas podřízen německé moci a přejmenován (Böhmen und Mähren). Stal se nástrojem nacistické propagandy. Poslouchat zahraniční rozhlas, zejména české vysílání londýnské BBC s Janem Masarykem (relace Volá Londýn), se trestalo káznicí nebo smrtí. Každý přijímač musel být opatřen varovnou cedulkou.

Nejhrdinštější okamžik přišel 5. května 1945. Hlasatel Zdeněk Mančal zahájil vysílání pouze česky, čímž ignoroval nařízení o němčině. Krátce po poledni se pak do éteru ozvalo zoufalé volání:

"Voláme českou policii, české četnictvo a vládní vojsko! Přijďte ihned na pomoc Českému rozhlasu!"

Toto volání odstartovalo Pražské povstání. O budovu se svedly krvavé boje, ale vysílání z náhradních studií se podařilo udržet až do konce války.
3. Komunismus, cenzura a boj proti rušičkám (1948–1989)

Po roce 1948 byl rozhlas plně znárodněn a stal se hlásnou troubou komunistické strany. Krátké uvolnění během Pražského jara v 60. letech ukončil 21. srpen 1968. O budovu rozhlasu se opět bojovalo, tentokrát proti sovětským tankům. Neozbrojení civilisté bránili budovu a rozhlasáci hrdinně vysílali pravdu o invazi z utajených studií ještě několik dní.

Následovala léta tvrdé normalizace. Protože domácí éter byl svázán cenzurou, národ po večerech masově ladil zahraniční vysílání – Svobodnou Evropu a Hlas Ameriky. Komunistický režim na to reagoval budováním obří sítě rušiček. Na straně jedné stály gigantické dálkové vysílače v SSSR, které odrazem o ionosféru pokrývaly naše území, a na straně druhé lokální rušičky ve velkých městech, které do vysílání pouštěly tzv. "moskevské mlýny" – agresivní zvuk připomínající hučení turbíny, který měl za cíl lidský hlas zcela překrýt.
Rozhlasoví piráti za železnou oponou

Už v 70. a 80. letech však státní monopol narušovali rozhlasoví kutilové a amatéři. Na tehdejším východním FM pásmu stavěli podomácku vyrobené vysílače a do éteru posílali pašovanou západní hudbu, rock nebo synth-pop. Tyto nelegální a nepravidelné vstupy do éteru s sebou nesly obrovské riziko – StB a zaměřovací vozy goniometrie po těchto pirátech vytrvale pátraly.
4. Revoluce v éteru a zlomový rok 1990

Listopad 1989 definitivně rozbil státní informační monopol. Změna legislativy ale trvala. Prvním symbolem svobody na VKV se stalo na podzim 1990 ilegální Rádio Stalin, vysílající z podzemí bývalého Stalinova pomníku na pražské Letné. Jeho uvolněný, nespoutaný styl šokoval i fascinoval. Po úředním zákazu a následném obřím tlaku veřejnosti stát vysílání zlegalizoval, čímž vzniklo kultovní Rádio 1.

Souběžně s tím už od jara 1990 (na základě zvláštní výjimky) začala v Praze vysílat Evropa 2. Za jejím vznikem stál Michel Fleischmann, který na český trh přinesl francouzské know-how, profesionální rotaci hitů a vytvořil tak první skutečně komerční rádio západního střihu u nás.
5. Zlatá devadesátá: Horečka lokálních rádií a zrod gigantů

Schválení nového zákona o vysílání v roce 1991 (a přechod na "západní" pásmo CCIR) odpálilo absolutní rozhlasovou horečku. Devadesátá léta byla érou čistého entuziasmu, improvizace a obrovských zisků. Rádia zpočátku vysílala z unimobuněk či předělaných bytů, hudba se pouštěla z CD přehrávačů a reklamy z kazet či minidisků. Každý region měl svou stanici a moderátoři se stávali lokálními celebritami s aurou rockových hvězd.

Pilíře devadesátkových rádií:

Velcí národní a nadregionální hráči: Vedle průkopnické Evropy 2 v roce 1993 odstartovala Frekvence 1. Zpočátku sázela na náročnější informačně-publicistický formát (ve stylu francouzského Europe 1), ale brzy přešla k populární hudbě a lidovější zábavě, čímž si získala miliony posluchačů po celé republice.

Rádio Faktor: Jihočeský fenomén, který založil Ladislav Faktor. Ve svém regionu mělo rádio tak drtivou dominanci, že pro celoplošné stanice bylo na jihu Čech téměř nemožné se prosadit.

Rádio Orion: Ostravský gigant (založen 1992), který naprosto ovládl Moravskoslezský kraj. Vynikal perfektním napojením na místní mentalitu, silným lokálním zpravodajstvím a obřími zábavnými akcemi.

Rádio City (93,7 FM): Spuštěno v Praze v roce 1991. Dlouhé roky šlo o synonymum pro moderní městské hitrádio, které přinášelo metropolitní feeling a vychovalo celou generaci profesionálních moderátorů.

Rádio Hády: Brněnská legenda devadesátých let. Stanice pojmenovaná podle kopce nad Brnem, odkud vysílala, byla pro Jihomoravany absolutním kultem a dlouho udávala tón tamního éteru.

Rádio Profil (Pardubice) a Rádio Panag: Příklad menších, ale o to více milovaných regionálních stanic, které tvořily páteř devadesátkového FM pásma na venkově a v menších městech, než byly postupně pohlceny velkými mediálními skupinami.

Rádio Triangl: Ikonická severočeská stanice z Jablonce nad Nisou. Patřila k průkopníkům a symbolům živelného vysílání, než z ekonomických důvodů na konci 90. let ukončila činnost.

Tato rádia nebyla jen hudební kulisou. Organizovala obří diskotéky, charitativní akce, zachraňovala zatoulané psy přes éter a byla první, kdo hlásil, kde na silnicích stojí policejní hlídky s radarem.
6. Nové milénium: Formátování, sítě a profesionalizace (2000–2010)

Kolem přelomu tisíciletí romantická éra lokálních rádií skončila. Trh se nasytil a provozovat nezávislou regionální stanici začalo být ekonomicky neúnosné.

Přišla doba konsolidace a propojování. Na trh vstoupili investoři (skupiny jako Media Bohemia nebo tehdejší Lagardère) a začali skupovat lokální rádia. Z někdejších nezávislých tahounů (jako byl Faktor, Orion či Profil) se staly součásti velkých "rodin" – vznikly sítě Hitrádií, Fajn rádií, Kiss rádií nebo Rádio Blaník.
Zaváděl se přísný hudební formát, počítačové odbavovací systémy a tzv. "selector" (software, který striktně plánoval rotaci hudby). Lokální ráz se postupně zúžil pouze na odpojované regionální zprávy a počasí, zatímco hlavní program se vysílal centrálně z Prahy pro celou síť.

Současně s tím začal veřejnoprávní Český rozhlas masivně modernizovat své portfolio, oddělovat zpravodajský (Radiožurnál) a kulturní či regionální program, čímž si dokázal udržet obrovskou relevanci v drsném konkurenčním boji s komercí.
7. Současnost: Rádio v kapse, DAB+ a zlatý věk podcastů

Dnes, sto let od prvního vysílání ze stanu ve Kbelích, žijeme v éře totální digitální konvergence. Střední a dlouhé vlny (AM vysílání) byly v České republice definitivně vypnuty.

DAB+ (Digital Audio Broadcasting): FM vysílání narazilo na kapacitní limit, ale digitalizace otevřela dveře do éteru novým, úzce žánrově zaměřeným stanicím v křišťálově čisté kvalitě.

Streaming a návrat nadšenců: Díky dostupným technologiím si dnes může kdokoliv z obýváku spustit plnohodnotné internetové rádio. Svým způsobem se tak vrací svobodný duch pirátů a nadšenců z devadesátých let, jen už není třeba stavět nelegální vysílače.

Podcasty (Audio On-Demand): Posluchač 21. století už nechce čekat na konkrétní hodinu, až začne jeho oblíbený pořad. Tradiční stanice proto masivně investují do mluveného slova, které si lidé stahují do svých chytrých telefonů.

Od krystalek přes dramatické boje o svobodu slova, dunivé pirátské vysílání a živelná devadesátá léta až po chytré telefony ušel rozhlas obrovskou cestu. Dokázal přežít nástup televize i internetu a potvrdil jednu základní pravdu: lidský hlas vyprávějící příběhy a hrající dobrou hudbu nikdy neomrzí.